čtvrtek 13. srpna 2015

Heavy thoughts

"Stojí ve voze metra, nepřítomný výraz ve tváři. Dívá se do okna, za kterým se míhá tma protkaná barevnými kabely. Přemýšlí. Přemýšlí o té noci, která právě skončila. O té neuvěřitelné kráse, na kterou se poslední tři hodiny jen tiše díval, zatímco on(a) nejspíš běhal(a) bos(a) po rozkvetlé louce v říši snů. Přemýšlí o tom dokonale vyčerpávajícím zážitku. O zážitku, který je jako droga. Chce ho zažívat zase a znova. Zážitek, který bude vykoupený bezesnými probděnými nocemi. Zážitek, nad kterým visí nekonečno otazníků. On nemá rád otazníky. Otazníky znamenají otázky. Otázky, na které nezná odpovědi. Odpovědi, které potřebuje, aby mohl klidně spát. Bez odpovědí je totiž ztracen. Ztracen ve světě, který dobře zná. A být ztracen je zničující."

“He’s standing in the subway carriage, his face wearing a faraway expression. He’s looking out of the window where only dark is flashing past interwoven with colored cables. He’s thinking. Thinking about the night that has just ended. About that incredible beauty he was staring at silently for last three hours while he/she was probably running barefoot over a dreamland blooming meadows. He’s thinking about that perfectly exhausting experience. The experience which is like a drug. He wants to go through it over and over again. The experience that will be redeemed by sleepless nights. The experience surrounded by the infinity of question marks. He doesn’t like question marks. They represent questions. Questions he’s unable to answer. But he needs the answers to sleep calmly. Because without answers he’s lost. Lost in the world he knows so well. And being lost is devastating.”


Už (zřejmě) odpradávna se říká (minimálně to tipuju na dobu, kdy člověk začal myslet a logicky uvažovat), že příliš přemýšlení škodí. 100 lidí, 100 různých povah. Zatímco někteří jsou naprostými flegmatiky a jakýkoliv zážitek nebo situaci jsou schopni přejít mávnutím ruky, vyřešit ho se stoickým klidem, tak jiní si mohou ukousat nehty a po nějaké chvíli se z nich stávají klubíčka sklíčených nervů, co hledají východ z tohoto labyrintu plného utrpení. Nepatřím ani do jedné extrémní skupiny. Držím se někde na půl cesty. Jsou situace, které zvládám s naprostým klidem, dokážu si v hlavě srovnat souvislosti, postavit se tomu čelem a řešit je s přehledem. Většinou se jedná o věci pracovní povahy. Na druhou stranu pak přichází v mém životě chvíle, kdy můj mozek pracuje na plné obrátky a to i ve chvíli, kdy danou záležitost odsunu někam do pozadí a úmyslně na ni nemyslím. Poznám to lehce. V noci špatně usínám, ráno vstávám s pocitem, že po mě ve spánku jezdil tam a zpátky kombajn a přes den se nedokážu na nic pořádně soustředit. Skoro vždy to jsou situace čistě osobní.

It’s been said (probably since the year dot or at least since the time when human beings started to think logically) that too much thinking is harmful. A hundred people a hundred human natures. Some of them are completely phlegmatic and ready to get over any inconvenience with a hand wave or solve a problem remaining absolutely stoic. Others, on the other hand, become immediately bundles of nerves trying to get out of this labyrinth full of agony. I guess I do not belong to any of these two extremes. I try to stay somewhere in the middle. There are situations that are plain sailing for me. I can find coherence in them and I’m able to face them confidently. These are usually work matters. However, there are moments in my life when my brain works at full throttle even in a situation when I put the issue on the back burner and deliberately ignore it. I can identify this easily. It is hard to fall asleep at night, I wake up in the morning feeling like I was run over by a steamroller, and I cannot concentrate during the following day. These, by contrast, are mainly personal issues. 


Učím se s tím bojovat, ale většinou prohrávám. Změť otázek, na které neznám odpovědi. Změť otázek, které se bojím vyslovit, protože se bojím odpovědí na ně. Často mozek chce znát pravdu, dořešit rovnici a mít klid, ať je výsledek jakýkoliv, jenže srdce má strach, že onu pravdu neunese. Splétá si totiž dopředu scénáře. Většinou ty katastrofické, nejproblematičtější, které pak v případě, že se ukážou jako pravdivé, snesou na něj tíhu celého světa. A tak bojuje s myslí a myšlenkami, nejlépe za mými zády, to aby se jako neřeklo, že ono, to srdce, je ten parchant, který mi život dělá těžším. 

I’m learning how to fight this feelings but I’m losing most of the time. A tangle of questions that I cannot answer and that I’m afraid to say aloud because I’m afraid of the answers. Often the brain wants to know the truth, to solve the equation and just be given rest no matter the result. Yet the heart is scared that it won’t be able to bear the truth. And it’s creating its own scenarios – most often catastrophic and the most problematic which bring the weight of the world if proven true. Thus, the heart is fighting the mind and thoughts, at best behind my back not to arouse suspicion that it is the bastard that’s making my life tougher than it already is.


A já utíkám. Utíkám s ním na místa, kde můžeme být sami. Kde mě chytí za ruku, já zavřu oči a nechám všechno okolo sebe plynout. Myšlenky v tu chvíli přichází. Jedna za druhou. Na některé hledám odpovědi u něj, ty ostatní se po trojitém salchowu ještě ujistí, že opravdu nemám zájem a odbruslí nenávratně pryč. Mozek vyřešil své rovnice a srdce si přehrálo své scénaře, aby zjistilo, že nestojí ani za Zlatou malinu (opak Oscara). On mě po chvíli obejme a já cítím, že zase můžu fungovat, klidně usínat a ráno se probouzet plný energie. 

Který typ jste vy? A jak s tím bojujete?

PS: Fotografie opět pořízeny Nikonem 1 J5, jsou bez jakýchkoliv úprav barevnosti, pouze jsem zmenšil rozlišení, případně ořezal. 

So I run away. I run with him to the places where we can be alone. Where he takes my hand, I close my eyes and let everything around us flow (away). Still there are thoughts coming. One by one. And I’m searching for the answers. I hope to get some from him and the others make themselves sure after the triple Salchow that I’m not interested and so they slip away. The brain solved its equations and the heart played its scenarios to find out that they’re not worth even The Gold Raspberry Award (the opposite of the Oscars). Then he comes to hug me and I feel that I can work again, sleep serenely and get up full of energy in the morning.

Which of the types are you? And how do you fight against it?

Pictures taken with Nikon 1 J5, with no color adjustments. Just miniaturized and eventually cropped.



T-shirt - Divided (similar here)
Pants - Zara (similar here)
Sunglasses - Ray Ban
Watch - Michael Kors (similar here)
Bracelets - Cruciani
Sneakers - Nike AirForce 1 (similar here)

Photographed by - Made by Boy
Translated by Filip Staněk, thank you so much!

For more follow me on instagram / facebook / ASK.fm

45 komentářů:

  1. ja to mám ako kedy..ale určite nie som overthinking. Väčšinou častejšie premýšľam nad prácou a týmito vecami ako nad súkromným životom. LEbo s tým tak veľa neurobím:D
    Ináč ja tiež vždy myslím na to najhoršie. Vo všetko vidím nejaký podraz, takže ťažko sa mi verí niečomu dobrému. Ale aj to raz príde možno. Tento krásny ľahký pohľad na život:)

    a to vaše krásne auto, ja nemám slov!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No toto, že těžko pak člověk věří, když je něco fajn, dobré..musíme s tím něco udělat!!

      A to auto..v sobotu už konečně naplánujem nějaký společný trip, jaska? Jaska!

      Vymazat
    2. Cool blog!

      Laura
      thefoxtrails.blogspot.com

      Vymazat
  2. ..ty kalhoty ti vůbec nesvědčí.. dělají krátké nohy.. kus třeba šortky, když je to léto.. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ten den zrovna na ty šortky počasí moc nebylo. A ano, krátké nohy mám, holt geny neoblbnem..příští rok možná právě z těchto kalhot ty šortky vyrobím, uvidíme =)
      A děkuju za názor, Anonyme =)

      Vymazat
    2. Niektorí chlapi by si mali uvedomiť že pánske rifle by nemali byť obtiahnuté ako dámske silónky. Nabudúce minimálne o čislo väčsie a neverím že je ti pohodlne, keď si sadneš a máš to tam všetko natlačené. (dúfam, že vieš čo myslím)

      Vymazat
    3. Milá/ý anonymní (proč má tolik lidí potřebu vystupovat anonymně?),
      Fotky asi trochu zkreslují, do obepnutých "superskinny" džínů zrovna tyto mají celkem daleko, takže se mi v nich dokonce i dobře sedí a nikde nic netlačí, ale děkuju za starostlivost.

      Vymazat
  3. Rozhodně jsem typ, který nad věcmi docela přemýšlí - většinou nedokážu jen tak mávnout rukou a nechat věci plynout :) a když už mě něco hodně trápí nebo vnitřně užírá, tak mi pak pomáhá vzít zápisník a všechno to dát na papír ve formě příběhu, článku nebo i jen naprosto nesmyslného toku myšlenek :)

    Jinak super článek! Ostatně jako vždy :)

    Filip
    http://homemade-happiness.blog.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je fajn vědět, že v tom nejsem sám a že i jiní si našli své cesty, jak s tím bojovat =)
      A díky za pochvalu.

      Vymazat
  4. Beautiful look ;)
    kiss

    http://inspirationswithm.blogspot.pt/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Thanks a lot, Marlene ^_^, enjoy the weekend!

      Vymazat
  5. Já to teda mám úplně na chlup stejně jako ty..a zrovna prožívám to nervní a užírací se období, bez spánku, nemůžu jíst a přestat si přehrávat a vymýšlet ty pitomý scénáře :D snad to brzy přejde.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, tak ať to co nejdříve přejde =)), zkus si užít víkend ;)

      Vymazat
  6. Great post! :)
    Kisses,
    Andrea www.blogtheotherside.com

    OdpovědětVymazat
  7. Great outfits! That car color is amazing! Love it :)

    Best, Albert | Palming Pebbles
    Palming Pebbles FB

    OdpovědětVymazat
  8. Mám to stejně, jako ty. Co se týče osobních problémů, tak ačkoli se je snažím nedramatizovat a odsunout na druhou kolej, v noci mi nedají spát, ráno se budím s těžkou hlavou i srdcem .. až dokud se to nevyřeší .. ještě jsem takový člověk, co ačkoli nezná všechny informace, tak si z kousků poskládá nějaky katastrofický scénář a pak se trápí zbytečně, protože to je v důsledku uplně jinak ;)
    Tak přeji, aby jsi takových chvil zažíval co nejméně a měl jen stále prosluněnou mysl :*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak snad nám bude líp, budem to líp zvládat a bude se nám i líp žít =)

      Vymazat
  9. Very nice look, love the combination – easy but stylish.. Also I like the color of the Fiat 500...
    And when you are visiting Amsterdam please let me know so we can meet up
    Enjoy your weekend
    Kevin

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Thank you, Kevin =), and you can bet I will let you know!

      Vymazat
  10. Som rád, že v tom nie som sám!
    Že nie len ja sa niekedy trápim so svojimi myšlienkami...
    Niekedy sú naozaj hrozné a nedá sa pred nimi len tak utiecť. Ale prítomnosť tých najbližších to celé nejak uľahčuje a útek urýchľuje! :)

    Ľuboš
    BlackBloodedBoy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No začínám fakt koukat, kolik z nás má podobný problém..achjo.. =(
      Tak snad se to naučíme alespoň částečně zvládat!
      Díky

      Vymazat
  11. I always love to read what you write on your blog! And you always write about something which I think fits perfectly to me. I'm the one who thinks way to much about everything. Always When I step in my home house I my brain starts overthinking and usually it makes me kind of sad. I can't stay at home for to long because this overthinking gets out of control and I have to escape it.

    have a awesome sunday Michael! :)

    http://oliverwaldmeier.blogspot.ch/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Thank you very much, Oli. I hope it will be better as time will go and we grow older =)

      Vymazat
  12. Those pants look amazing on you! Love the shape of your legs (I'm envious :( )
    And the shirt is amazing as well!!

    Tons of hugs, buddy!

    Walk a million miles

    Instagram

    Facebook

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Why so envious? My legs are short =D
      But thanks, Andrés ;)

      Vymazat
  13. Want that tee too!!!

    Have a great start of the week :)
    http://beautyfollower.blogspot.gr

    OdpovědětVymazat
  14. To vaše autíčko... ♥
    Tríčo s číslem je super! Taky jsem teďka jedno pořídila, je tam můj ročník narození (:
    Jinak teda musím říct, že ten Nikon je asi pecka... takovýhle fotky bez jakýchkoliv úprav - čučím! :-O

    ♥ HAPPY MONDAY! ♥

    THE KAWAII PLANET

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To naše autíčko je milísek, no =)
      Moc děkujeme =)
      A Nikon fotí fakt dobře, jsme moc mile překvapeni =)

      Vymazat
  15. so handsome!

    www.DefinitivamentePink.com

    OdpovědětVymazat
  16. Great style and sneakers are to die for !

    OdpovědětVymazat
  17. Thinking is not bad, over thinking is really harmful! Love this car, and your t-shirt has nice retro vibes!

    Lera's Affordable Fashion Blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I know, I am fighting with it..
      We love our car too ;)
      Thanks a lot, Lera.

      Vymazat
  18. Super džíny, mám rád tento vyšisovaný odstín.
    Parádní brýle už na ně šetřím:-) .

    www.grandeleganza.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! Raybany se vyplatí..vlastně nenosím už téměř žádné jiné..

      Vymazat
  19. Super look! You look great! :D

    www.prusakfashion.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  20. Gorgeous pics, Michael. I try to bury myself with loads of work to keep those thoughts away..........to no avail, lol. I suppose there ain't nothing one can do about it when one has one of those days all day long.
    xoxo
    Lenya
    FashionDreams&Lifestyle

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Thank you so much, Lenya. And you are right!

      Vymazat
  21. The mickey cap though! (:

    ♥ HAPPY THURSDAY! ♥

    THE KAWAII PLANET

    OdpovědětVymazat
  22. Nice pictures I really like your clothes :)

    Patty
    http://www.measlychocolate.de

    OdpovědětVymazat